Věděl jsem kam jít, ale ztratil jsem cestu. Najednou jsem se teď probudil v mlze, aniž bych věděl, jak jsem se sem dostal. Poslední měsíce jdu sice pomalu dál, ale vlastně už ani nevím kam. Ztratil jsem sebe i svůj cíl. Dostal jsem se do tak hluboké mlhy, že jsem zapomněl, jak vypadá slunce. Vždycky když se zdálo, že mlha mizí, hned se objevila další. Začal jsem znovu pochybovat o tom, zdali má moje cesta vůbec nějaký smysl. Pak mi ale začalo docházet, co se to se mnou vlastně děje a hlavně mi došlo, že si tu mlhu tvořím sám. Možná podvědomě, ale pořád jen já sám. Staré rány se mi ukázaly a stále dokola jsem se nechával ovládat zraněným egem, které mě nechávalo bloudit v mlze nedostatečnosti a pochybnostech o sobě samém. Když jsem si toto začal uvědomovat a následně se soustředit na to, proč tu opravdu jsem a jakou mám opravdu hodnotu, stále jasněji jsem viděl, co je skutečně pravda a co ne. Mlha ustopila a já teď znovu vidím svůj jasný cíl. Našel jsem svoji sebedůvěru a přestože se mě ta mlha snaží pořád držet, já si jdu dál za svým snem, za svým hvězdným potenciálem.
Nech se podpořit na své duchovní cestě.
Další obrazy na toto téma
- All
- Obrazy k prodeji
Už bylo dost bolesti. Už se nemusíš dál trápit prožíváním…